Kultura
O jejím úpadku by se daly psát sáhodlouhé traktáty - ale, jak řečeno, stručně: před chvílí se loučím s jedním človíčkem středního věku, který mi sdělil svůj plán na zbytek dne, a to, že je rád, že si může zakouřit a pokouřit, a že se podívá na film. Já mu na to, že se na filmy prakticky už nedívám, protože ty dobré znám a ty nové nestojí za nic. On se ještě snažil oponovat, že i mezi těmi novými se najde něco koukatelného, leč jsem ho uzemnil pravdivým připomenutím dob starších kulturnějších. A začal jsem u těch filmů, že když za dob Chaplina vylítl novej, tak lidi stáli fronty před kinama a pak se o těch filmech bavili; že ty filmy dokonce ovlivňovaly společenské dění. Pokračoval jsem přes literaturu a připomněl mu knihy, které znal víceméně každý, které nesly stejně jako ty filmy ideu, která byla tématem i hybatelem mezi lidmi. A nové hudební skladby znal každý nazpaměť, plnily taneční sály - a lidé investovali značné prostředky do koupi tak fantastických hudebních zařízení jako gramofony, magnetofony, zesilovače s výkonnými tranzistory ve spojení s reproduktory z nejlepších dřev. Zatímco dnes nic z toho není.
OK, to poslední už jsem mu říkal nemusel, protože mu nezbylo než uznat, že mám plnou pravdu, a jen kývat a vydávat souhlasná "hm". Ale dostal jsem se tím teď k tomu druhému, na což jsem si poté vzpomněl už sám:
Bohatství
To se samozřejmě na té - upadlé - kultuře projevuje. Ať nechodím příliš daleko do minulosti, připomenu 90. léta, kdy jsem město opouštěl jen z důvodů sportovních (tedy zdravotních) a kvůli té přírodě, nebo tedy jejímu zbytku. Ve štatlu se furt něco dělo: koncerty na jednom pásu, výstavy a další a další akce. Hlavně ale byl ten štatl plné rozmanitých hospod, restaurací a klubů, které všechny fungovaly. Člověk přišel v poledne do hospody, ta byla narvaná k prasknutí PRACUJÍCÍMI (v montérkách!!!), kteří se tam ládovali a napájeli. Restaurace jsou extra téma, ale když šel člověk za hudbou a tancem, bylo to nevyhnutelně spojené s dotekem těl ostatních návštěvníků. Lidi na takový věci prostě měli prachy.
A jak je to kromě té kultury dnes? Kam se podívám, tam vidím úpadek: lidi chodí oblečení jak chudáci, stáří těch jejich pleček, které si mohli koupit na úvěr bez většího vyřizování po - kuc, kuc, kuc - vstupu do skvostné evropské unie, celkem přesně odpovídá datu onoho vstupu, hospody jsou prázdný, obchody plný žrádla pro prasata, byty se staví takové, že jsou oproti nim Pravdoláskovy králíkárny hotové paláce atd. Nebudu pokračovat. Z obyvatel ČR jsou zbídačení otroci, kteří za stejnou práci dostanou třetinu toho, co občané diktátorského státu, a ještě k tomu žijeme ve spolku, de facto ovšem centralisticky ovládané federaci, který se v mezinárodním měřítku stává nezadržitelně chudobným.
Diskuse
Jen se do mě pusťte, speciálně inteligentní fanatici!
